Jak jsem kradla ostruziny

30. srpna 2015 v 21:33 | d4t |  mé dílo: próza
Aneb, Jak jsem si podvrtla kotnik...

Predem teto udalosti rikam, ze moc dobre vim, ze krast se nema. Uz od mala mi to vtloukali do hlavy, nekdy i doslovne. Jenze odolej babiccinym ostruzinam.. A zvlast tem, ktere jsou uzrale a do dalsi navstevy by je beztak sezraly vosy a jina havet. Tak jsem si rekla, ze je otrham, abych mela aspon na jeden kolac tady do brna. Babicka si zahradu poctive zamyka. Vim, ze uz nejsem nejmladsi a rozhodne ne nejhubenejsi, tak jsem vymyslela, jak se dostat pres starsi plankovy plot, ktery se rozpada, jen se na nej podivam.. Nedej boze abych pres nej chtela lizt.. No.. Co me nenapadlo... Vyzbrojena esusem a zebrikem jsem se vydala k babicce na zahradu. Touha ziskat aspon par zralych ostruzin me hnala dal nedbaje na rizika. Oprela jsem zebrik o plot. Vylezla jsem na zeprik, prelezla na plit a .. Skocila. Zlomila jsem jen jednu latku a esus nechala na druhe strane... No nic. Jeste stesti, ze mam tricko a kapesniky. Posbirala jsem vsechny uzrale ostruziny a vydala se na cestu zpatky. Zebrik jsem si z jedne strany prendala na druhou, vylezla jsem a... A nejak se mi zacaly trast kolena. Plot uz asi protestoval a strachy se trasl taky, takze jsem z nej zuchla primo do kopriv. Tentokrat uz to nebylo tak jednoduchy... No, kotniku jsem dala pauzu, vybrala rozsypany ostruziny z kopriv postavila se a pomalicku se dobelhala domu pro obvaz...

Proste a jednoduse, krast se nema, zvlast, kdyz jsi takovy nemehlo jako ja. Buh i karma mi to vratili... Jen by me zajimalo, kdo z nich ma na svedomi ten popalenej zadek od kopriv...
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama