Červen 2013

Chci jít dál

30. června 2013 v 13:21 | d4t |  Zamyšlení ze života
Cestuji, cestuji a nemám kde stát, bydlím a přesto nemám kde spát. Tak nějak bych popsala svůj život. Není zlý, ani smutný, je plný zážitků z různých míst. Spousta lidí je mými známími, spousta lidí je mými přáteli a přesto neumím žít na jednom místě. Toto místo jsem snad chvíli měla doma, u své mámy, kam jsem se vždy vracela. Teď i toto místo není, sama má máma nemá kam jít a musí cestovat. Okolnosti, život, osud..

Chci se zastavit a mít své místo, takové, kde partnerství bude o spolupráci, kdy jeden bude umývat nádobí a druhý utírat, kdy jeden bude krájet cibuli a druhý ji loupat a nebude to jen starost jednoho o domácí pohodu, na kterou je potřeba všech, kteří v jednom místě bydlí.

Mám strach, mám strach se usadit, protože vidím, že když to skusím, povinnosti spadnou na mě a není kam utéci, kde si odpočinout, není nikdo, kdo by vypral záclony, když já umývám okna, není, kdo by vzal šroubovák a okna rozmontoval, když já je leštím a není, kdo by řekl děkuji.

Pravda, sama už to kouzelné slovo taky neříkám. Proč je říkat když pro druhé nic neznamená? Proč když slova díků nic nedávají? Proč? Není to snad ani o nevděku, není to ani o neuvědomění. Snad jen o nepochopení. Víc nemám, víc dát neumím. A tak jen stojím, koukám (Dívám se), a jsem ráda. Ale jak dlouho to bude bavit, když díky neuslyším, když ocenění neucítím a když slyším jen brblání na to, že je něco jinak?

Chci žít, chci se radovat, chci dávat radost i štěstí, ale nechci být sama smutná. Nechci sama strádat. A proto snad hledám si i sama pro sebe bydlení. Ne s partnerem, ne s kamarádem, ale sama. Místo, kde si budu hospodařit, kde budu mít svůj prostor a kde budu sama žít spokojená, ač bez přítomnosti druhého, snad i bez lásky. Ale vadí to?

Co je v tom případě láska? Sexuální pud? Souznění v oblasti komunikace? Mám štěstí, mám internet. Komunikaci mi nahradí. A sex? Ironické, ale v tomhle lásku nevidím. Potřebuji víc obejmout a pohladit, než se pomilovat a sebezapření a milování, jen aby protějšek byl šťastný není pro mě. Ano, když miluji, miluji, když nemiluji, nepotřebuji. Když miluji, očekávám i od druhého lásku, porozumění, pomoc, souznění, spolupráci. A ne počítač a občasný sex, oddělenou místnost, jak v poslední době slýchávám od svých známých.. Je to pak ještě vztah nebo jen hra na pána a služku?

sprosté prosté slovo děkuji

30. června 2013 v 13:07 | d4t |  neurčito
tak tu máme další úvahu, tentokrát na téma slova "Děkuji"

Zamyslete se, kolikrát řeknete toto kouzelné slovo ve vší vážnosti, kolikrát je vyslovíte bezmyšlenkovitě a kolikrát je to jen pouhá fráze, kterou je vhodno vysloviti za čin, který pro vás někdo udělá... (koupě dárku, služba, čin...)

Děkuji.. Slovo, které v sobě obsahuje vděk, ohodnocení, radost. Slovo, které dává tolik, ale málokdo ho umí vyslovit tak, aby bylo myšleno vážně. Případně ho myslet vážně. Jak vyjadřujete vděčnost? Uděláte službu stejné hodnoty? Jde to vůbec?

Děkuji.. Myšlenka, která vyjádří to, co ve skutečnosti cítíte nebo myšlenka skutečnosti "to jsi nemusel, ale jsem za to rád/a, potěšilo to.."

Když vyslovuji své děkuji, myslím to váždě, když mi někdo poví děkuji, taky předpokládám, že to vážně myslí a věřím tomu, že to, zač mi děkuje, by udělal i ten druhý/ ta druhá pro mě. Když se pak dovím, že to slovo nic neznamená, je mi smutno. Jak lépe vyjádřit vděk, radost a nadšení? Ať už jde o dobré nebo zlé. Děkovat znamená i hodnotit. Když děkuji a nejsem nadšená, přesto hodnotím snahu potěšit, něco pro druhého udělat. Nemám problém poděkovat a ve druhé větě říct, že když to udělá takto, bude to hodnotnější. Však tím neznehodnocuji danou situaci, naopak, ta má již svoji hodnotu danou, ale co třeba do budoucna? Je lepší se učit a jít dál, nemyslíte?

Děkuji není jen fráze, která nic neznamená, je to postoj k myšlence, je to symbol. Vyjádření díků. Není správné, když toto slovo někdo vnímá jako obyčené "a", které slouží jako spojka ve větě. A dokoce i toto malé písmenko v určitých chvílích znamená tolik!
Zamysleme se nad tím, co říkáme a co chceme říct. Když říkáme děkuji, skutečně tím vyjadřujme díky a ne jen obyčejnou frázi, která nic neříká. Pak se nemůže stát, že když poděkujeme, druhá strana bude zklamaná.. Není to tak. Slovo Díků je slovo, které nabízí spoustu možností, proto si je nenechejme utéct do hlubin sraček..

Tomáš Kočko - Morena

29. června 2013 v 13:37 | d4t |  Texty mých oblíbených písniček + videoklipy

Všechny louky, všechny lesy,
bílý závoj přikrývá,
a zpívá Meluzína,
Morana tam přebývá.

Pojďme bratři, nemeškejme,
pojďme všeci pospolu,
dřív než slunce vyjde,
ke kamennému stolu.

Zapálíme ohně v kříži,
zapálí me dokola
pérkem od kohouta,
na Morenu zavolám:

Ej, Moreno, Moreno,
zme tu šeci pospolu,
příjď k nám na Holý vrch,
ke kamennému stolu.

Přichystejte kopu slámy,
v tu Morenu zaklejem,
mlékem a krví ji,
za svítání polejem.

Už je baba nastrojená,
už je baba na holi,
mlékem a krví ji,
polejeme na poli.

Zaklínám ťa Moreno do otepi slámy,
už nebudeš nikdy více chodit mezi námi.
Zaklínám ťa ,Moreno, tak to musí byť,
už nebudeš ve dne ani v noci prichodiť!

Už Morena ohněm hoří
už Morena pluje k moři!
Už Morena hoří jako ta svíca,
už sa zima jaru koří.