srdcebol

21. října 2012 v 0:07 | d4t |  neurčito
Srdíčko poslední dobou dostává čím dál tím větší rány... Zamilovalo se do člověka, který... No, do kterého nemělo. Samo srdíčko vědělo, že ho tento svazek zničí a přesto věřilo a důvěřovalo. A teď bolí. Každé slovo, každá věta, každý čin ho bolí a není moci, která by ho té bolesti zbavila. Bojí se, že když odejde, všechno se zničí, a když zůstává, žije jen v iluzi.

Ach srdíčko. Proč ty se trápíš. Samo se snaž z bolesti vyléčit.
Ach duše, proč ty ho mučíš? Je třeba srdíčku občas i poradit.

Srdíčko napadá spousta myšlenek. Jen bojí se. Bojí se dalších dnů. A přitom je krok tak jednoduchý. Být sááám, být sáám. Šeptá vítr srdci u ucha. Buď sssamo sssebou sssrdíčko.

Srdíčko sedí a krvácí. Bojí se zvednout a jít dál. Bojí se zvednout a bojovat. Ale rány se mu nehojí, tak, jak by potřebovalo... Plazí se kolem had.
"Ssssrdcee, dej mi ssssvou ssssssílu", prosí. Srdíčko celé zoufalé pomalu natahuje ruku. Had se plazí blíž a blíž, začíná se omotávat kolem prstů. "Sssssíla", syčí.
Přijede někdo, kdo zachrání srdíčko nebo se ho had zmocní?
Vítr se potichu zatočí kolem jeho uší. "Ssamo ssseboou" zašeptá.
Ale srdce neví.. a proto má hada u sebe, bojí se být samo, sílu dává hadovi a ten mu dělá společnost, baví se.. Ale pak srdci dojde síla.. Co pak bude s hadem, co potom bude se srdcem? a není to srdce hadí?

Ssssrdce
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama