Duben 2011

Balada Stará - Stará!

30. dubna 2011 v 16:01 | Jan Neruda |  světoví a čeští básníci
BALLADA STARÁ - STARÁ!

Rukama lomila, po břehu chodila,
na kámen poklekla, dceru porodila.

"Chceš Ty, matičko má bledá,
bych Ti rybek nalovila?"
- Jak bys sítě rozhodila,
vždyť se's sotva narodila! -

"Chceš Ty, matičko má bledá,
bych si plinky vybílila?"
- Zanech plinek, dlouhá cesta,
čas, bys sobě popílila! -

"Vlna s vlnou v rozhovoru,
mám se po vodě dát dolů?"
- Po vodě se dáme spolu,
zastavíme mlýnská kola,
aby mladý mlynář věděl,
kdo ho před soud boží volá! -

Anarchističtí buřiči

29. dubna 2011 v 18:32 | d4t |  referáty

Anarchističtí buřiči


  • vstupují do literatury na počátku 20. století (předválečná generace, mezigenerace)
  • jsou ovlivněni dekadencí, symbolismem
  • začínali okolo Moderní revue
  • snažili se nějak odlišit od moderny - nakonec odmítli symbolismus, jsou konkrétnější, více zobrazovali všední život, nepodařilo se jim překonat individualismus
  • nepíšou hymnickou poezii, ale objevuje se tu i písňová forma

Základní rysy:
  • vitalismus - opak kultu smrti, oslavují život (všichni básníci mají v názvu sbírky víceméně náhodou slovo život
  • bohémství - vyjadřuje odpor proti měšťáctví, někteří byli tuláky, v rozporu se zákonem
  • vztah k anarchismu - požaduje absolutní svobodu jedince v oblasti lásky, neuznávají řádné autority - stát, církev, militarizaci
  • nakonec všichni své buřičství překonávají, nacházejí nějakou kladnou hodnotu, zklidňují se, hodnoty nacházejí ve vitalismu, lásce k rodné zemi, socialistických myšlenkách

Stanislav Kostka Neumann
- 1.sbírku napsal ve vězení, 4 sbírky ovlivněné dekadencí a symbolismem, postupně se dekadence zbavoval, přešel k realitě a sociálním tématům
sbírka "České zpěvy"
- společenská lyrika, 2 základní témata: existence národa, sociální téma, vyjadřuje naději do budoucna
sbírka "Kniha lesů, vod a strání"
- přírodní lyrika, milostné motivy, přechází k jednodušší formě, pravidelný verš
sbírka "Nové zpěvy"
- tématika města a civilizace, civilistní poezie, obdiv, techniky, města, vrací se k volnému verši
sbírka "1914 - 1918"
- tématika I.světové války, končí optimistickým výhledem na budoucnost
vzpomínková próza "Válčení civilistovo"

Viktor Dyk
- jeho dílo je rozsáhlé, věnoval se všem žánrům
Poezie:
- zpočátku subjektivní lyrika, rozpor mezi realitou a snem, deziluze, skeptická poezie, pracuje s ironií a sebeironií, s paradoxy, vyhrocená pointa
sbírka "Síla života"
"Marnosti" !
satirické sbírky "Satiry a sarkasmy" "Pohádky z naší vesnice"
baladická lyricko-epická báseň "Milá sedmi loupežníků"
- hrdince byl zabit přítel, ona se přidává k loupežníkům a aby pomstila smrt milého, zrazuje je a dovede je až na šibenici
epická skladba "Giuseppe Moro"
- o mořeplavci, který touží po dálkách a volnosti, spíše oslava splněné povinnosti, už ne tak anarchist.
tzv. "Válečná trilogie"
- napsaná v době 1.sv.války, vlastenecká poezie, obavy o osud národa, burcující poezie
sbírka "Devátá vlna"
- osobní lyrika, poznamenána předtuchou smrti, vzpomíná na mládí
Próza:
- napsal řadu většinou politických románů, reaguje na události, jejich dnešní význam je pro historiky
novela "Krysař"
- na námět slavné německé pověsti o krysaři z Hammeln, krysař je ukázán jako bouřící se rebel, jeho opakem je rybář Sepp Jörgen, jen on a nemluvně přežijí, protože nejdou za zvukem píšťaly

Drama:
- založeno na rozporu snů a reality, nepříliš divadelní
"Revoluční trilogie" - čerpá z francouzské revoluce
tragédie "Zmoudření dona Quiota"
- spíše filosoficko dramatická báseň
- pracuje se symboly, čerpá z Cervantesova románu, postava je symbolem ušlechtilosti, touhy po kráse, později ztrácí svoje ideály, iluze, to pro něj znamená smrt,

Karel Toman
- toulal se po Evropě, poznával Evropská města a jejich anarchistická hnutí
- psal vlastenecká díla, napsal 8 básnických sbírek, pak vyřadil to, co se mu nelíbilo a zbytek uspořádal v díle "Básně"
- sociální tematika, první sbírky jsou ovlivněny dekadencí, milostná tematika
sb. "Torzo života"
- tématem je láska, oslavuje ji, vytváří typ milenky, která překonává konvence a jde si za svou láskou, prostá písňová forma
sb. "Melancholická pouť"
- zachycuje zkušenosti z cest po Evropě, atmosféru doby, stesk po domově
sb. "Sluneční hodiny"
- oslavuje domov, rodinu, lásku, myšlenka solidarity chudých
! sb. "Měsíce"
- 12 básní s názvy měsíců, drobné básně, vlastenecká poezie, do jedné básně vždy slučuje přírodní motiv
- venkovský život a vlastenectví, vyjadřuje naději do budoucna
sb. "Hlas ticha"
- válečné i poválečné motivy
sb. "Stoletý kalendář"
- shrnuje všechny jeho motivy, básně "Vlastní podobizna" "Štědrý den 1924" "Lenin"

Fráňa Šrámek
- psal poezii, prózu i drama (impresionistické), byl na vojně o rok víc za antimilitaristické názory, 2x byl ve vězení, bojoval ve válce, po návratu už se nikam neřadil
Poezie:
- významná je jeho ranná tvorba (buřičská)
sb. "Života bído přec tě mám rád"
- subjektivní, intimní poezie, volná láska, odpor k pokrytectví
sb. "Modrý a rudý"
- protiválečné verše, vystihuje pocity českého člověka, který je nucen bojovat za R.-U.
- dokázal vyjádřit i složité pocity, prostá písňová forma, téměř hovorový jazyk, ironie
sb. "Splav"
- milostná lyrika, přírodní lyrika, oslava lásky
sb. "Rány, růže"
- společenská poezie, reaguje na válku, okupaci, osvobození
Próza: (impresionistická)
román "Stříbrný vítr"
- dospívající chlapec Jeník Ratkin, líčí jeho vnitřní svět, střetává se s pokrxyteckým světem dospělých, omezuje ho církev, škola, měšťácká rodina, touží požít svůj život svobodně, naplno, bojuje se vými iluzemi a sny
- lyrický, psáno básnickým stylem, obrazný jazyk
- uzavírá Šrámkovo buřičské období
román "Křižovatky"
- o mládí, převládá skepse, hl.hrdina je zklamaný v lásce, v životě, spáchá sebevraždu
román "Tělo"


Drama:
"Léto"
"Měsíc nad řekou"
- mladí hrdinové, sjezd maturantů po mnoha letech, vzpomínají na studentská léta, své sny a nerozvážnosti, jemně je ironizuje, melancholie nad obyčejným životem (museli slevit ze snů), jejich vztah nemá budoucnost, zůstane jen u toho večera

František Gellner
- nejvýraznější básník anarchistické bohémy
- ztratil se během 1. světové války
- snažil se provokovat měšťáckou společnost pohledy na lásku, náboženství
- cynismus zarývá jeho zoufalství ze světa
- poezie subjektivní, upřímná, pracuje s ironií, poezie prostá, písňová, politická satira, kritika militarismu, církve
básnická sbírka "Po nás ať přijde potopa"
"Radosti života" (název je míněn ironicky)
ostatní verše vyšly až po jeho smrti - "Nové verše"

Petr Bezruč
- nepatří jen k anarchistům, blíží se i k české moderně
- své básně posílal J. Herbenovi do časopisu Čas, spekulovalo se, kdo to píše, pak byl odhalen, těžce to nesl a odmítl dál psát
- typickým rysem jeho tvorby je sebestylizace, symboly
- společenská kritika, vizionářství, rebelství, společenský odpor
- má osobitý styl, používá řečnické prvky, pracuje s ironií, spisovný jazyk, dialekty
"Slezské písně"
- vydány r. 1909, napsal je v době kdy byl těžce nemocný a navzdory očekávání lékařů přežil
3 tématické okruhy:
  • intimní, subjektivní lyrika
- symbolistní báseň "Červený květ" "Jen jedinkrát"
  • básně se sociální tematikou
- sociální balady "Ostrava" "Maryčka Magdonova"
  • národnostní tématika (Slezsko)
- je jich většina, "Já" "Kdo na moje místo"
- kritika pražských politiků "Den Palackého" "Praha caput regni"

Vztah sociologie k mému oboru

28. dubna 2011 v 17:10 | d4t |  referáty
Vztah sociologie k mému oboru.

Na filozofické fakultě studuji informační studia a knihovnictví. O našem oboru se tvrdí, že je spojením informatiky, filosofie a sociologie. Se sociologií toto skutečně máme mnoho společného. Zabýváme se průzkumy, často komunikujeme s lidmi. Sociologie nám pomáhá podívat se přesněji a hlouběji na daný problém. Často, jako informační pracovníci, pracujeme pro různé firmy, lékaře, školy, vytváříme granty, tvoříme bibliografie, rešerše, databáze a mnoho dalšího.

Pokud by například databáze neodpovídala firemnímu smyšlení, náplni firmy, byla by bezcenná. A právě pochopit firemní infrastrukturu, vztahy ve firmě a další důležité faktory pro tvorbu interních i externích databází nám z velké části pomáhá právě sociologie.

Mimo jiné se můžeme zabývat i vypracováváním projektů pro videokonference, e-learning, kde je třeba pamatovat na to, s kým se konference, e-learning vede, jakým způsobem má probíhat a též na pocity lidí a pracovníků, kteří zrovna konferenci vedou či využívají e-learning. S pomocí sociologických výzkumů, psychologických rad a dalších technických podmínek, informační pracovník navrhuje interiér, rozmístění kamer, monitorů, aby pracovníci měly co nejmenší bariéry v této komunikaci.

Jak už jsem psala dříve. Informační pracovníci často provádí výzkumy a vyhodnocují je. Sociologie nám pomáhá vymezit směr otázek. Určit možnosti odpovědí. Ohodnotit otázky a vybírat skupiny, kterým budou otázky nabídnuté.

Dále mi sociologie, jako informačnímu pracovníkovi pomáhá zkoumat zvyky uživatelů, které pak mohu vyhodnotit a zpracovat.
Pokud bych psala jako knihovnice, sociologie mi pomůže určit věkovou skupinu, zájmy skupiny a literaturu, kterou skupina nejvíce čte. Výsledky mohu vyhodnotit a následně díky nim uspořádat fond a nakoupit nové knihy, které budou v oběhu.

Jako informační pracovník mám šanci se dostat do všech vědních oborů, humanitních i přírodních či informačních. Sociologie mi pomáhá se v těchto oborech orientovat, plnit kvalitně moji práci, která spočívá především v komunikace s dalšími lidmi, jak už v přímé či nepřímé komunikaci.
Pomáhá nám orientovat se ve virtuální realitě. Internet a počítačové prostředí je naše další důležitá náplň práce. V některých případech i hlavní.

Virtuální realita se stala důležitou součástí života mnoha lidí. Ovšem, jak upozorňuje pan Cejpek ve své knize Informace, komunikace, myšlení "Sociologové, psychologové, ekologové, lékaři a další humanitně orientovaní odborníci jsou ve střehu, protože ve virtuální realitě spatřují obdobná nebezpečí, jaká se projevují v nadužívání televize." 1Virtuální realita se může stát pro mnohé drogou. Knihovníci a informační pracovníci jsou si toho vědomi a díky sociologickým výzkumům a sociologickému myšlení mohou proti této hrozbě bojovat.

Dobrý sociologický pohled na nynější problémy poskytuje i kniha Svět je plochý. Tato kniha se stala učebnicí knihovníků a informačních pracovníků na FF MU. Friedman zde poukazuje na důležité věci, které změnily svět a dali mu novou tvář. "Až vám rodiče nebo řečník při promoci budou doporučovat, abyste dělali, co vás těší, neberte to jen jako sentimentální projev. Je to strategie, jak přežít."2

K tomuto tématu se přidává i knihovna. Tato instituce je místem setkávání. Nové projekty knihoven se zaměřují především na děti a mládež, kterým nabízí bezplatné mimoškolní aktivity. Od besed, možností odpolední četby, různých akcí a soutěží.
Knihovny se pomalu začínjí ujímat na předních místech ve výchově dětí. Zde se snaží nenásilnou formou ukázat rozdíly mezi dospělým a dítětem. Upozornit děti i na důležitost si uvědomění si rozdílu ve společenských vztazích. Koho mají poslouchat, komu můžou poroučet, jak s mocí, která jim byla svěřena, zacházet. "Mocenský prvek se uplatňuje takřka ve všech společenských vztazích, například mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. " 3
Z knihovníků se tak začínají stávat vychovatelé a poradci. Sociologie jim pak pomáhá orientovat se v daných problémech a hledat nejschůdnější možná řešení, a především jednat nestranně. Zachytit co možná nejvíce informací, popřípadě dále nějaké vedlejší informace zjistit. A to nejen dětem, ale i dospělým uživatelům.

Díky sociologii si uvědomuji, že knihovník nikdy nedává řešení, ale cestu k nalezení řešení. Proto je i pro něj potřeba vnímat a pozorovat všechny možné indicie, které klient dává. Zároveň jsem se naučila, že dobrý knihovník či informační pracovník musí být vždy nezávislý a objektivní. Neměl by určovat, co klient chce či nechce vědět, poté jeho práce bude zcestná a nepotřebná.

Pro mne osobně se stala sociologie součástí života, dala mi nadhled, pochopení určitých věcí. Sociologie města mi zase dala zázemí, které jsem těžko ve městě hledala. Pomohla mi pochopit, proč se určité věci dějí tak a ne jinak.
Použitá literatura:


Informace, komunikace a myšlení : úvod do informační vědy / Jiří Cejpek. -- 2., přeprac. vyd.. -- Praha : Karolinum, 2005. -- 233 s. : il. ; 21 cm


Jak se vyrábí sociologická znalost : příručka pro uživatele / Miroslav Disman. -- 3. vyd.. -- Praha : Karolinum, 2000. -- 374 s. ; 21 cm

Sociologie / Anthony Giddens ; [přeložil Jan Jařab]. -- Vyd. 1.. -- Praha : Argo, 1999. -- 595 s. : il., mapy ; 24 cm

Svět je plochý : stručné dějiny jedenadvacátého století / Thomas L. Friedman ; [z anglického originálu ... přeložil Jaroslav Veis ; doslov napsal Petr Koubský]. -- Vyd. 1.. -- Praha : Academia, 2007. -- 559 s. ; 19 cm

1 CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace, myšlení : úvod do informační vědy. Druhé, doplněné vydání. Praha : Karolinum, 2005. 233 s. ISBN 80-246-1037-X.


2 FRIEDMAN, Thomas L. Svět je plochý : stručné dějiny jedenadvacátého století. Z anglického originálu ... přeložil Jaroslav Veis, doslov napsal Petr Koubský. Vyd. 1. Praha : Academia, 2007. 560 s. ISBN 978-80-200-1530-3.


3GIDDENS, Anthony. Sociologie. Vyd. 1. Praha : Argo, 1999. 595 s. Il., mapy. ISBN 80-7203-124-4.

Sebereflexe - Muzikoterapie

25. dubna 2011 v 16:45 | d4t |  referáty
<!-- @page { size: 21cm 29.7cm; margin: 2cm } P { margin-bottom: 0.21cm } -->
Když jsem se přihlašovala na přednášky muzikoterapie, netušila jsem, jak budou probíhat. Přiváděla mne sem spíše zvědavost a touha po poznání něčeho nového, než zájem o muzikoterapii. O této metodě jsem již předtím párkrát slyšela od své kamarádky, která muzikoterapii využívá při práci s čekateli o azyl v centru nedaleko Brna, ale nedovedla jsem si ji představit podrobněji. První přednáška můj zájem o tento způsob terapie ještě více posílila.

Studuji Informační studia a knihovnictví. Muzikoterapii jsem chtěla použít jako rozvinutí biblioterapie, kterou bych se ráda zabývala i v budoucnu. Věřím, že plné absolvování tohoto kurzu mi pomůže určit si přesné hranice, po kterých bych chtěla jít, v mém dalším životě. Jsem osoba zabývající se mnoha věcmi, které však poznávám pouze po povrchu. Styl tohoto semináře mi pomáhá poznávat mé možnosti a urovnávat si, kam chci dál v životě směřovat. Je sice vedlejší předmět mého zájmu, ale stal se mi velmi důležitým v pochopení mého okolí a sebe samé. Cílem se mi zde nestalo, pomáhat muzikoterapií ostatním, ale umět si díky pochopení principu této metody, pomoci sama sobě a blízkým.

Biblioterapii bych ráda v budoucnu ovšem spojila s muzikoterapií a využívala ji ve svém dalším povoláním na přednáškám určeným k sebepoznávání se. Knihovny, jako centrum setkávání se, se zaměřují na vytváření různých seminářů či kurzů. V této činnosti vidím příjemnou možnost, jak toto umění dobře využít.

Uvědomuji si, že sama terapie má dlouhého trvání, než se podaří vyřešit určité problémy, trápící klienty. Ráda bych byla určitým mostem mezi terapeutem a jeho klientem. Knihovnicí, která umí poradit, kde nalézt to nejsprávnější řešení. Již za svoji krátkou praxi jsem zjistila, že lidé berou knihovníka jako sečtělou a moudrou osobu u které mohou hledat oporu. Proto bych ráda chtěla rozšířit své základní znalosti z oboru psychoterapie, abych jim mohla pomoci najít nejlepší alternativu řešení.


Muzikoterapie mi dala pohled i do mé duše. Tento předmět mi ukázal i mé bloky v určitých věcech. Ukázal mi například, že mám velký strach se uvolnit, někomu uvěřit a nebo se soustředit. Dala mi podnět pracovat s tímto problémem. Ať již pokračováním s učením se muzikoterapie, anebo dovolením někomu cizímu nahlédnout do mne a zkusit být sama klientem u odborníka. Ještě nevím, který způsob metody zvolím, ale muzikoterapii vidím jako jednu z možností řešení mých menších i větších trápení.

Po absolvování první části tohoto předmětu jsem pochopila, o čem muzikoterapie pojednává, jaké má možnosti a čeho všeho může dosáhnout. Že může léčit nejen psychicky, ale i fyzicky. Dala mi pochopení účinků hudby na lidi. Na okolí. S léčbou psychiky pomocí hudby jsem se setkala již dříve. Poslech manter nebo jiné léčivé hudby hrál v mém okolí velmi důležitou roli. Neustálé opakování několika slov mi nebylo příjemné, snad proto, že to bylo málo dynamické či proto, že jsem měla pocit, jako bych měla být touto hudbou ovlivněna. S odstupem času jsem získala názor, že tato metoda je jako přesvědčování podvědomí o jiné situaci, než ve které se člověk nachází. Bohužel neřeší původní problémy, pouze je zakrývá. Problémy jsou pak sice utlumeny přesvědčením, že něco bude jinak, ale změna situace samotné nenastane. I z dalších důvodu jsem k této metodě měla negativní postoj.

I z tohoto důvodu mne velmi zaujal hudební obraz. Metoda práce s obrazem. Vyjadřování svého pocitu pomocí hudby na papír. Tato metoda pro mne byla neznámá. I přesto, že jsem s vyjadřováním přes obrazy často pracovala, tento způsob vyjádření mi byl novým a nepoznaným. Ráda bych se o něm dověděla více, abych ho mohla případně dále rozvíjet.

Co mne velmi potěšilo, bylo ukázání metod muzikoterapie, jak poslechem, tak zpěvem a nebo vlastní hudbou, vytvářenou buď na hudební nástroje nebo na vlastní tělo. Vyjádření hudby pohybem mi bylo velmi blízké. Pohyb mám ráda a často jej vyhledávám. Způsob tance skutečně odráží mé myšlenky a pocity, jež v danou chvíli mám.

Díky otázkám, které ve mně přednášky vyvolaly, jsem začala vnímat i jinou hudbu, než na kterou jsem byla zvyklá, mimo metalu, folku a ethna jsem se začala učit poslouchat i jazz and blues nebo hudbu taneční, která svoji akčností nebyla pro mne, co se působení týče příjemná. Naopak pro mého přítele, který tuto hudbu poslouchal rád, byla způsobem pohody a uklidnění se. Po poslechu taneční hudby jsem byla velmi roztěkaná, nervozní a nesoustředěná. Plná energie, kterou jsem neuměla do ničeho více investovat. Měla jsem problém se zastavit, být v klidu. Avšak co se týče poslechu, některé pasáže mi v hlavě zněly docela dlouhý čas.

Naopak zvuky přírody, které jsem vnímala jak v lese, tak i jako hudební nahrávku, kde hrály ještě hudební nástroje, pro mne byly zklidňující. Avšai i zde jsem na sobě pozorovala rozdíly. Zvuky samotného lesa ve mne vyvolávali příjemné vzpomínky, avšak zvuky přírody, do kterých hrály ještě nějaké skladby pro mé tělo byly chvilkově uvolňující ale po několika minutách pro moji mysl až únavné. Na druhou stranu díky nim jsem si uvědomila, jak moc mi chybí život na vesnici, kde jsem vyrůstala, a jak na mne působí zvuky města, zvláště pak velkoměsta, Prahy, Brna.
Muzikoterapie mi dala návod, jak bojovat se svoji protivnou náladou a co tuto moji nepříjemnou náladu vyvolává. Negativně vnímám zvuky aut a mnoha lidí kolem mne. Uvědomila jsem si, že důležitou složkou hudby je pro mě i ticho. Možnost nic neslyšet a nevnímat. Jedině v této situaci jsem z části schopná odpočívat, protože nic kolem mne nevyvolává žádné podměty k aktivitě, tedy je to situace, kdy můžu relaxovat a odpočívat. Tato situace ovšem nastává pouze ve chvíli, kdy jsem sama, nikdo v mém okolí, tedy je pro mne eliminován pocit nebezpečí od druhých lidí.

Když jsem se dověděla o léčbě pomocí hudby, měla jsem zkreslenou představu o tom, jakým způsobem se dá hudbou léčit. Brala jsem ji jako možnost léčby psychiky. Proto pro mě byla příjemná a překvapivá i poznámka o tom, že touto metodou dá léčit třeba rakovina, která v poslední době dělá starosti stále více lidem. Sama v blízkém okolí mám s touto nemocí zkušenost a vím, jak moc tuto nemoc ovlivňuje stav psychiky. Proto jsem ráda, že se muzikoterapie zabývá řešením i těchto problémů. I když je mi líto, že v Evropě je tato metoda velmi omezená. Ráda bych se o tomto umění dověděla více.

Léčba hudbou mě bude zajímat i nadále, za prvé z důvodu, že se zajímám o alternativní léčbu a muzikoterapie mi může být velkým pomocníkem při pozorování působení některých metod na psychiku člověka.
Za druhé z toho důvodu, že mám v tomto oboru ještě mnohé co poznávat a nerada bych, jako u jiných zajímavých věcí, zůstala u povrchu věci. Chci proniknout do hloubky tohoto oboru a umět používat hudbu jako svého společníka, doktora a přítele.

Zajímavé internetové stránky

25. dubna 2011 v 10:15 | d4t |  Bohyně Matka



http://www.vnitrnibohyne.cz/

Příjemně udělané stránky, kde je plno zajimavých článků. Za semináře ručit nemůžu, ale v popisu vypadaly zajímavě. Kdo bude znát víc, klidně se podělte o info :)

http://www.bohyne.net/

Stránky o pohanství a ženské spriritualitě :) Kdo zná víc, ať se pochlubí :)

http://bohynecz.tripod.com/

I tyto stránky vypadají zajímavě a ráda bych je doporučila :) Pak můžeme podiskutovat :)

Už se mi k smrti protiví

22. dubna 2011 v 0:26 | František Gellner |  světoví a čeští básníci
Už se mi k smrti protiví
ve svých citech se nimrat.
Už se mi k smrti protiví
bolestí svou se šimrat.

Nejlépe by bylo přetrhnout
všechny pouta a svazky,
minulost svoji zavrhnout,
zříci se poslední lásky,

cynickým smíchem zabušit
v marnou ješitnost svoji,
stesk mého srdce přehlušit,
bouřemi, bídou a boji.

Nejlépe bylo by vzdálit se
a nikdy nevrátit,
svým bližním a nejbližším ztratit se,
a sám sobě se ztratit.

Proč si muži berou potvory a hodné holky zůstanou na ocet - úvod

21. dubna 2011 v 16:19 | Sherry Argovová |  světoví a čeští autoři

Úvod


Nějaký příběh o princi, který si vzal obyčejnou dívku z vesnice,
jsme určitě slyšeli všichni. Nepochybuji o tom, že všichni známe
příběh o nedostižném svobodném mládenci, o něhož by se ženy
praly, ale on se oženil s obyčejnou dívkou, s níž ostatní nedokážou
vyjít. Na svatbě pak působil dojmem nejšťastnějšího muže na celé
planetě. Zato jeho rodina je naprosto zdrcená. "Proč si vybral prá­
vě tuhle?" svorně se diví. A pak se rozjedou spekulace. "Že by to
bylo tím, jak umí vařit? Anebo je dobrá v posteli? Vymyla mu mo­
zek? Co to s ním, proboha, provedla?" Nejradši by nebohého ženi­
cha odtáhli stranou, posvítili mu baterkou do očí a vypálili na něj:
"Tak ven s tím, proč si bereš takovou potvoru?"
Proč si muži berou potvory není další "svépomocná příručka",
jak ulovit manžela. Nebude vám tvrdit, že dokud se nevdáte, bude
vás jen půlka. Právě naopak. Bude čelit tradicím a zaběhnutým ste­
reotypům, bude se vám snažit vysvětlit, proč některé vztahy nepo­
stupují dál, jak by měly; uvede na pravou míru představy o tom,
jak si muž vybírá partnerku.
Slovem "potvora" neoznačuji krutou ani zlou ženu. Stejně jako
v mé první knize Proč muži milují potvory se jedná o označení ženy
s nadhledem, vtipem a humorem. Potvora je satirická, ale není zlá.
Je to silná žena, která ví, kdo je a co chce, je spokojená sama se se­
bou. Muži ráda dopřeje spoustu svobodného prostoru, protože i ona
si cení své svobody. Naprosto >jasně ostatním sděluje, co je pro ni
přijatelné a co nikoli, co chce a co naopak nestrpí. Jakmile postřeh­
ne, že s ní někdo hodlá jednat s nedostatečnou úctou, odchází. Tím
k sobě přitahuje muže jako magnet. Právě o takové ženě muži sní.
10
PROČ SI MUŽI BEROU POTVORY..
Pohádku o Popelce také známe všichni. Vídáme reklamy, v nichž
muž zasněně navléká své vyvolené zásnubní prstýnek. Každý zažil
nebo alespoň někde viděl svatbu s vyšňořenými družičkami jako z ča­
sopisu. Každý ví, jak to vypadá, když nevěsta hází kyticí. Všechny svo­
bodné ženy se po ní vrhnou jako po nejcennější trofeji. Přesně taková
je totiž představa o manželství. Je třeba se na manželství vrhnout.
Muži to všechno sledují. Vidí, že se ženy vrhají na svatbu jako
predátor na oběť. V duchu si vždy odškrtnou další ukázku. Muž
ví, že láska není podmínkou svatby. Když se za něj bude chtít něja­
ká žena provdat, ještě to neznamená, že ho i miluje. Někteří muži
správně cítí, že žena je zamilovaná do svatby, případně do toho, co
s sebou svatba přináší. Mají oprávněný dojem, že jejich role spočí­
vá jen v zaplnění prázdného místa.
Tak. V tomto okamžiku jsme přešly do ženského světa a začne­
me z něj pohlížet na svět muže. Proto jsme přešly, nikoli přešli.
Na mužův zájem o vztah mají vliv ještě další věci. Muži se pod­
vědomě vyhýbají vztahům, v nichž cítí, že je žena potřebuje jako
dílek skládanky, aby si připadala celá, vědí, že její motivace je jiná,
než by měla být. Tuší, že žena nemiluje muže proto, jaký je, ale
za to, jakou roli v jejím životě sehraje pro druhé. Ve skutečnosti
ovšem neplatí, že by muži měli ze svatby hrůzu a naskakovala jim
z ní vyrážka. Muži chtějí milovat a chtějí se ženit stejně horlivě, jako
ženy chtějí milovat a vdávat se.
Má-li však muž dospět do stadia, kdy zatouží po manželství,
musí si začít říkat: "To by byla paráda, kdyby si mě vzala." Jenže
k tomu spíše nedojde, bude-li se žena řídit tradičními výroky a ra­
dami ohledně vdavek. Není možné, aby neustále naléhala slovy:
"Potřebuju vědět, jak se náš vztah vyvíjí a kam směřuje. Nechci
plýtvat časem." Takovéto věty ženy pronášejí víceméně automa­
ticky. Žena si možná myslí, že jí hovory o vztahu šetří čas, ve sku­
tečnosti však trvání na nich znamená, že muž o ni ztrácí zájem.
Jedná-li, jako by jí muž dlužil svůj čas a ona na něj měla výhradní
právo, muž pohotově udělá čelem vzad a odchází.
ÚVOD
11
Právě proto jsem napsala tuto knihu.
Budu se vás snažit vést k tomu, abyste změnila svůj názor i pří­
stup. Uvidíte, proč byste se měla chovat tak, že se muž začne di­
vit, proč neprahnete po manželství jako každá jiná žena. Jakmile
na něj budete působit dojmem, že s toužebným výrazem nebude­
te dennodenně naléhat "vezmi si mě", záhy nastane okamžik, kdy
vás zahrne tolika žádostmi o ruku, že nebudete vědět, co si s ni­
mi počít.
V knize se vám budu snažit přiblížit skutečný způsob myšle­
ní muže. Probereme si, co mužovy činy skutečně znamenají. Uvi­
díte, jak čeká, že budete jednat, a jak byste spíše měla jednat. Ne­
budu vám vnucovat velké věci, které se dočtete v běžných knihách
o vztazích. My si povíme to, co muži a potvory už vědí, ale hodné
holky ještě nestihly zjistit.
Informace v této knize vycházejí trochu z mých vlastních zku­
šeností, naopak hojně se zakládají na zkušenostech druhých. Zís­
kala jsem je při stovkách rozhovorů s muži, kteří si udělali čas
a ochotně a upřímně mi svěřili tajemství svého uvažování. Poskyt­
li mi náhled do mužova světa, odhalili mi, co muže vábí k lásce, jak
se dopracovává ke zjištění, že by se opravdu chtěl oženit.
Snažila jsem se o maximální přesnost, proto jsem výsledek své­
ho spisovatelského snažení dala přečíst několika mužům, aby pře­
ce jen znovu posoudili, zda jejich pocity popisuji co nejpřesněji.
Nad knihou říkávali: "Kdyby se ženy chovaly právě takhle, hned
by se muži ženili o poznání raději. Jsem moc rád, že tyhle poznat­
ky předáváte ženám. Raději ale neuvádějte mé skutečné jméno...
Ať netrpí nevinní."
Po vydání mé první knížky kritici namítali: "Ženy by nikdy ne­
měly hrát takovéhle hry." Takové výroky mě docela pobavily, pro­
tože by to nejspíše mělo znamenat, že muži jsou vždy empatič-
tí, ochotní pomáhat a upřímní, zato nikdy nehrají se ženami své
hry. To je přece nesmysl. Muži si své hry náležitě užívají a přede­
vším se snaží, aby získali maximum pro sebe. A stejně jako krásná
PROČ SI MUŽI BEROU POTVORY..
12
a vnadná žena využívá svých předností k tomu, aby napínala mu­
žovu představivost, tak muži napínají ženy slovy "možná se jed­
nou vezmeme".
V následujících kapitolách si ukážeme, že nadšená a neutucha­
jící péče bývá pro muže velkou stopkou, která od vztahu odrazuje.
Budete-li se muži klanět, nečekejte horečné díky a otevřenou ná­
ruč. Zaměřte se na své vlastní cíle, buďte sama sebou, mějte pev­
nou páteř.
Na druhou stranu bych byla nerada, abych působila dojmem,
že jsem knihu napsala jen pro ženy, které se chtějí vdát. Je urče­
na i vdaným ženám, které by rády zažehly nové plamínky ve vzta­
hu a trochu manželství oživily. A je zajímavá i pro svobodné, kte­
ré chtějí zůstat svobodné. Tato kniha je stručně a krátce o tom, jak
polapit jeho srdce tak, abyste si o konečném výsledku mohla roz­
hodnout
sama.
Sundejte si růžové brýle a vyhoďte je z okna. Přišel čas velkých
otázek. Přišel čas zeptat se sebe samé, zda je "váš" muž pro vás do­
statečně dobrý. Připravte se na nový faktor X, jímž si vždy a všude
zajistíte výsadní místo u ovládacích panelů. Samozřejmě se naučí­
te, jak zařídit, aby muž pochopil, že vy jste pro něj ta nejlepší žena
na světě, bez níž nemůže dál žít.
Nalijte si víno nebo čaj či kávu, dejte si nohy na stůl a jdeme na
to. Čeká nás pořádný holčičí potlach. Na závěr úvodu jedno varo­
vání: Pozor, tohle není knížka pro přecitlivělé duše. Nikomu nebu­
de mazat med kolem úst.

Poznámka: Jména mužů i žen byla v knize změněna, aby byli ochráněni ti, kteří ne­
jsou úplně nevinní.

Použ. lit.
Proč si muži berou potvory a hodné holky zůstanou na ocet / Sherry Argovová. -- Vyd. 1.. -- Praha : Motto, 2006. -- 217 s. ; 20 cm
ISBN: 80-7246-316-0

O Pánubohu I - III

19. dubna 2011 v 18:16 | Božena Němcová |  Pohádky
I.
Za onoho času, když Pán Ježíš se svatým Petrem chodil po "širokém světě", všelicos se jim na cestě přihodilo. Jedenkráte přišli na noc do jedné vesnice, kde jim nechtěl dlouho nikdo dát nocleh, až přece našli sedláka, který se uvolil dát jim nocleh. Poručil čeledínu, aby jim ustlal do přístodolku na slámu, a než odešli spat, ještě večeří dobrou je vyčastoval. To se Petrovi, který se zlobil, že jim nechtěl nikdo nocleh dát, velmi líbilo a nepřestal sedláka chváliti. "Tak chval, Petře, abys nepřechválil," řekl mu Ježíš. Ráno sotva se trochu rozbřeskovalo, již se přihnala chasa do stodoly. Petr se probudil z libého snu a mrzel se velice, že ho tak časně sedlák zburcoval. "Hej!" křikl sedlák, "vy tam, nocleháři, chutě vzhůru, pojďte nám pomoct, kdo chce jíst, musí pracovat!" Petr ani se nehýbal vida, že mistr také tiše leží. Chasa pustila se do mlácení; když bylo třikrát dokola, povídá sedlák: "Ha cožež necháme spát ty lenochy? Když se najedli, ať jdú pomoci. Jdi, Jirko, ha čapni krajního po hřbetu." Petr ležel na kraji, dostal tedy cepem po zádech. Ale ani nešpetl vida, že Pán Ježíš se nehýbá. "I toť to spí jako snopy," řekl hospodář a zase mlátili dále. Tu šeptá Pán Ježíš Petrovi: "Petře, přešoupni se na moje místo, kdyby sedlák přišel, abys nedostal zase ty." Petr rád poslechl, bolely ho záda ještě od první rány.
"I toť jsú duby," rozkřikl se sedlák, "hrom kdyby jim do huší tloukl, nebudú slyšet, počkejte, teď ťuknu toho druhého, snad ten se hne!" Jak řekl, tak udělal. Že ležel Petr na Ježíšově místě, dostal zase on, a to notně. Neřekl nic, ale myslel si: Je to přece hezká věc, když člověk lecco napřed ví, může se všeličemu nemilému uhnout. Sedláka budění již omrzelo, nechal pocestné ležet, k snídaní je ale již nevolal. Pocestní se pěkně tiše z přístodolku vykradli. Na cestě nepřestal Petr sedláka haněti, Ježíš mu ale zase řekl: "Petře, co chválit nemůžeš, nehaň."

II.
Když přišli do druhé vesnice, měli oba hlad; i povídá Pán Ježíš: "Petře, jdi, kup mléka!" "I ne mléka, pane, raději koupím homolky," žádal Petr, který rád homolky jedl.
"Má se ti stát dle vůle; zde máš peníze a kup tři homolky."
Petr šel do jednoho statku kupovat homolky; za chvilku vrátil se a přinesl dvě homolky.
"Kde je třetí, Petře?" tázal se Ježíš. "Pane, neprodali mi více než dvě," ujišťoval Petr.
"Vpravdě tak, že jsi dostal než dvě?" "Vpravdě, pane," jistil Petr. "Ty rád homolky, Petře, snad jsi jednu snědl, přiznej se, beztoho patřila tobě." "Ne pane, ať jsem nehoden tvé lásky, když jsem homolku okusil," řekl Petr. Ježíš neříkal již nic, rozdělil homolky jednu sobě a jednu Petrovi, a když jsou se posnídali, šli dále. Přišli do lesa, kde chvilku si odpočinuli; tu povídá Ježíš Petrovi: "Petře, nemám peněz a bude nám jich třeba. Zde pod pařezem, na němž sedíme, leží poklad. Vezmi nějaký sochor, vykol pařez a zdvihni ho."
Ochotně Petr učinil, jak pán poručil, a když pařez převalil, vskutku tam poklad pozůstávající ze samých zlatých peněz ležel. I vyzdvihl je a položil na hromádku před mistra. Ježíš peníze rozpočítav, rozdělil na tři stejné hromádky, potom dal jednu Petrovi, jednu vzal pro sebe, a třetí nechal ležet.
"A pro koho, pane, je ta třetí hromádka?" ptal se Petr zvědavě.
"Ta patří tomu, co tu třetí homolku snědl."
Tu se Petr začervenal, sklopil oči a začal sebou vrtět. "Pane," vyrazil konečně ze sebe, "přiznávám se ti, že jsem - snědl - homolku - já. Myslil jsem si, že ji beztoho pro mne chystáš, an ty, pane, nerad homolky jídáváš. Odpusť!"
Ježíš odpustil laskavě učedlníku svému, když zkroušeně přisliboval, že se polepší.
Nato shrábl Petr peníze a šli dále.

III.
Šli okolo hospody, kde tesaři muziku měli.
"Pane," řekl Petr, který velmi rád tancoval, "pojďme tam." Pán Ježíš mu to vymlouval, řka, že jsou tam opilí a opilému že se i Pánbůh z cesty vyhýbá. Petr ale nedal pokoje, až mu Ježíš dovolil, aby šel. "Ale jen na chvilku," pravil, "a já tě zde čekati budu." Sedl si na dřevo, které tam tesaři byli osekali. - Chvilku se díval Petr na tanec, poslouchal křik a vřavu, ale potom se mu vrazila muzika do nohou, a on dlouho se nerozmejšleje, vyhlídnul si hezké jedno děvče a chutě se pustil do tance. Tu holku si přivedl ale jeden mladý tesař, a když viděl, že mu ji bére jiný k tanci, mrzel se, ale vida, že to cizinec, nechtěl mu pro jednou domlouvati. Než Petrovi se tancování zalíbilo, a tesař nemohl se holky dopídit. To mu krev pobouřilo, žluč mu překypěla, slovo dalo slovo, a než se kdo nadál, držel se Petr s tesařem v křížku. Kamarádi ovšem hned při tom byli, a tudy se to nemohlo jinak státi, než že Petrovi vybili. Prv oni ho i ven vyhodili, což se mu ovšem nelíbilo. Petr dojda k mistru svému, zvolal pln hněvu:
"O pane, kýž by v mé moci bylo, ne dřevěné, ale železné suky bych těm hrubiánům natloukl do dřev." "Kdo chodí k močidlu, neujde nádchy! Rozmysli si to, Petře, než se chceš mstít," řekl mírně Pán Ježíš a šel dále. Petr všecek zamračen za ním.

Z díla Boženy Němcové. :)


Jaké písmo bych se chtěla naučit a proč?

16. dubna 2011 v 16:43 | d4t |  referáty
<!-- @page { size: 21cm 29.7cm; margin: 2cm } P { margin-bottom: 0.21cm } -->
Jaké písmo bych se chtěla naučit a proč.

Vždy jsem se zajímala o asijské země. Jejich kulturu, filozofii a náboženství. Tyto země mě lákaly svoji historií a kulturními památkami.

Poslední dobou má zvědavost přešla na arabsky mluvící země. Jejich náboženství a společnost. I z toho důvodu, že jsou tyto země nyní neustále omílány v masmédiích. Tak vznikla touha se dostat blíže k této kultuře i jejímu jazyku - arabštině. Tento jazyk mne velmi učaroval. Tím, jak ovlivnil naši kulturu i tím, jak krásně jeho písmo vypadá.

Již vím, že toto písmo se čte z prava do leva, ovšem znaky mi pořád zůstávají záhadou. Ale třeba, třeba se někdy donutím zajít do knihkupectví a učebnici arabštiny si koupit. Vždyť tímto jazykem, ke kterému paří i krásné písmo, nyní mluví více jak miliarda obyvatel naší planety. Tak proč by nemohlo být o dalšího člověka víc?

Jak si najít práci v Brně

15. dubna 2011 v 17:50 | d4t |  Začala jsem pracovat, aneb, Bez práce...

Jak si najít práci - Brno


Brno je velká vesnice, slýchávám na každém rohu a nejen od Pražáků. Jako takové má prostě svá malá specifika.
Jak si najít v Brně práci? Docela jednoduché řešení. Práce si vás najde "sama". Stačí jen vědět, kam se podívat.

Pokud potřebujete práci ihned a nějak moc vám nezáleží na tom, co budete dělat, projděte se městem. Na výlohách, dveřích a papírcích nalepených na sloupech určitě nějaké nabídky najdete. Stačí jen zavolat a domluvit se. Je to to nejjednodušší možné řešení.

Pokud chcete nějakou určitou práci ve vašem oboru, není nic lepšího, než využít internet. Na stránkách různých firem nabízí stálá pracovní místa. A tam, kde nenabízí je určitě možnost poslat svůj profesní životopis a optat se, jestli by vám místo nechtěli vytvořit.
Prokažte své znalosti i odvahu a nebojte se ze sebe vydat to nejlepší. I v Brně je práce dost, stačí o ni jen projevit zájem.

Poptejte se kamarádů. Kamarádi jsou taky jednou z dalších možností, jak přijít k dobrému místu. Ale vězte, že kamarád vám jen dá nabídku, rozhodně vám nezaručí, že vás na to místo vezmou. O to už se musíte postarat vy sami. Čím víc kamarádů, tím více nabídek a tím větší možnost si najít práci.

Pracovní nabídky na úřadu práce. Na vývěskách ÚP je nabídek taky dostatek. Bohužel, v Brně je nezaměstnanost veliká a nabídky, které se na ÚP dostanou, jsou během chvíle obsazené. Ale nevzdávejte to a zkoušejte. Třeba se poštěstí i vám. :)

Odstěhovat se. Sice radikální možnost, ale velice účinná. Když nemůžete najít práci v Brně, v Praze ji budete mít určitě.. Stačí jen najít odvahu, sbalit si své saky paky, mít u sebe tak cca 20 tis. Na první měsíc a vydat se hledat práci jinam. A kdo ví, třeba se vám tam zalíbí a do Brna se už nevrátíte.

Udělejte to jako já. Zaregistrujte se na pracák, v květnu udělejte příjimací zkoušky na VŠ, obor denního studia, v září nastupte a začněte studovat. Choďte na brigády, abyste nemuseli jíst jen omítku ze zdí a mohli jste kde bydlet. Budete sice stále bez peněz, sociálního pojištění, ale můžete zkoušet na sociálce, že by vás, jako studenta, mohli občas podpořit. Třeba se to podaří ;-) Pak možná i rodiče přispějí nějakou korunou a budou se pyšnit tím, že jejich děťátko je na VŠ. ;-)

Rozšiřujte si své znalosti. Bylo něco, co jste kvůli zaměstnání nezvládali? Třeba se učit jazyku? Nyní máte dostatek času vyndat učebnici pro samouky a začít. Internet už nabízí online kurzy, za které nemusíte platit. Stačí si jen sednout a začít. Čím více zkušeností máte, tím více šancí na dobrou práci získáte.

Pokud hledáte práci, tak si uvědomte, že doma u televize ji nenajdete. I v hospodě je větší pravděpodobnost, že vám ji někdo dohodí. Proto nezalézejte do kouta, vyražte ven a stýkejte se s přáteli a dalšími lidmi. Víc hlav víc ví a víc zná a víc vypije ;-)