Září 2009

Poslední soud

28. září 2009 v 13:03 | Bruno Ferrero |  Pohádky
Jenda žena umřela po prostém a pokojném životě. Ocitla se pak v dlouhé a spořádené frontě, která pomalu postupovala k Nejvyššímu soudci. Jak se dostávala blíž a blíž, syšela Pánova slova stále jasněji.
Zaslechla, že Pán říká jednomu muži: "Ty jsi mi pomohl, když jsem byl zraněný na dálnici, a dovezl jsi mě do nemocnice. Vstup do mého ráda." A jinému: "Ty jsi dal té vdově vezúročnou půjčku, pojď si pro věčnou odměnu." A pak: Ty jsi zdarma prováděl složité chirurgické operace, abys mohl mnohým vrátit naději. Vstup do mého království." A tak dál.
Ubohá žena se vyděsila, protože si za žádnou cenu nemohla vzpomenout, že by za svůj život udělala něco výjimečného. Anděl jí s úsměvem, ale rozhodně zamezil se z dlouhé fronty vytratit.
Se srdcem bušícím jako zvon a svolkou bázní došla až před Pána. Hned se ji zmocnil pocit, jako by ji objal svým psměvem.
"Ty jsi vyžehlila všechny mé košile... Vstup do mého štěstí."

Recept na krásu

11. září 2009 v 13:02 | Bruno Ferrero |  Pohádky
V jedné orientální zemi kdysi žily dvě krásné sestry. První znich se vdala za sultána a druhá za kupce. Ale jak čel čas, králova žena byla čím dál hubenější, unavenější a smutnější.
Její sestra žila se svým mužem kupcem velde sultánova paláce a den ze dne krásněla.
Sultán si zavolal kupce do paláce.
J"Jak to děláš?" Zeptal se ho.
"To je jednoduché - krmím svou ženu jazykem."
Sultán tedy přikázal připravit pro svou ženu kula skopových a velboudích jazyků, dokonce i kanaárčích jazýčků. Ale nic se nedělo. Žena byla stále vyschlejší a zasmušilejší.
Sultán se rozčílil a rozhodl se, že obě sestry mymění.
Svou ženu poslal kupci a za manželku si vzal její sestru.
Kupcova žena však jako královna v paláci záhy odkvetla. Zatímco její sestra v kupcově domě zanedlouho znovu získala bývalou krásu a jiskřivost.
Jaké v tom bylo tajemství? Kupec si se svou ženou každý večer povídal, vyprávěli si příběhy a společně si zpívali.